Už mnoho týdnů vzývají analytici výrazné snížení cen pohonných hmot, distributoři jsou však evidentně jiného názoru. Průměrné ceny se od začátku října nehnuly ani o desetníky, nanejvýš o haléře. Dočkáme se?
Ke zlevnění pohonných hmot jsou splněny hlavní předpoklady. Dolarová cena ropy (Brent) padá čtvrtý měsíc v řadě a proti průměru června je o 23 % níž. Po přepočtu do korun část poklesu, pravda, absorbovalo oslabení české měny proti dolaru, i tak ale mají distributoři šanci nakoupit pohonné hmoty o 14 % levněji než v červnu. Jejich lpění na kdysi dávno nastavených cenách znamená, že z prodeje inkasují podstatně vyšší marže.
Skutečná výše marží zůstane obchodním tajemstvím jednotlivých firem, její odhad za jednotlivá období ale můžeme při znalosti cen suroviny, směnných kurzů, průměrné prodejní ceny a daňových sazeb s rozumnou přesností udělat. Zatímco historický průměr takto odhadnuté marže od roku 2007 činí za litr benzinu Natural Kč 3,70, v letošním říjnu marže spolehlivě překročí Kč 5,00. Uvedená čísla mohou být mírně zkreslena nezahrnutím výrobních a přepravních nákladů či skutečností, že tuzemské rafinerie odebírají uralskou ropu, nikoliv Brent. To ale zkreslí obě čísla, nikoliv jejich rozdíl. Cena benzinu by teoreticky mohla klesnout až o Kč 1,30.
Říjen se zařadí k měsícům s historicky nejvyšší marží distributorů pohonných hmot. Přesněji, měsíce s marží nad Kč 5,00 byly od roku 2007 jen tři a všechny se vyskytly během roku 2012. S cenovou reakcí pohonných hmot na situaci poklesu ceny suroviny nemáme z posledních let mnoho zkušeností. Jednou z výjimek byl červen 2012, kdy ceny u pump ustály jednoměsíční výkyv cen ropy směrem dolů a marže překročila na litr Kč 5,00. Předchozí případ skutečně velké korekce se datuje do přelomu let 2008 a 2009. Volný pád ceny suroviny tehdy distributoři promítli do své cenové politiky okamžitě, což bylo vzhledem k poklesu poptávky v nastupující ekonomické recesi přirozené.
Dnes si majitelé pump o poptávku po svém zboží moc starostí dělat nemusejí. Ekonomika meziročně roste, byť pomalým tempem, což by mělo i při zohlednění obměny vozového parku směrem k úspornějším modelům zajistit meziročně aspoň objemovou stagnaci prodejů. Navíc, cenová elasticita spotřeby pohonných hmot je malá. Dávno pryč jsou doby, kdy nemalé procento řidičů tankovalo jednou za dva měsíce. Řidiči také většinu svých kilometrů najezdí v souvislosti s pracovním výkonem či provozními záležitostmi rodiny, ne kvůli své zábavě.
Bylo by ale předčasné tvrdit, že na trhu pohonných hmot v Česku vzniká nebývalá snaha obchodníků nebo nebývalý prostor k oškubání spotřebitele. Nejdůležitější aspekt obchodní politiky distributorů je patrně docela standardní. I v tomto odvětví jsou firmy motivovány ke splnění plánovaných celoročních zisků a soudě podle vývoje marží v dosavadních devíti měsících oproti jiným letům potřebovaly právě silný říjen k tomu, aby získaly předpoklad, že mají pro letošek vyděláno. V posledních čtyřech letech šly marže v listopadu proti říjnu vždy citelně dolů. Zlevnění benzinu není utopií.
