Zklamu čtenáře, které napadlo, že budu psát o výstřelech z Aurory. Na mysli mám revoluce poněkud menší – jazykovou a konzumentskou.
Sjednocení sazeb DPH by nepochybně vedlo ke zjednodušení a zpřehlednění ekonomických vazeb. Záměr sám o sobě tedy dává smysl, i když nerozumím, proč má být zvolena sazba 20%, která zvýší celkovou daňovou zátěž o desítky miliard korun. Bude-li ovšem přijata novela zákona o DPH v podobě, v jaké byla vládou prezentována, dočkáme se daní s trochou nadsázky sice vyšších, zato však složitějších. Některé paradoxy sice odpadnou. Stavebním firmám kupříkladu skončí možnost daňových arbitráží při nákupu materiálu pro práce na objektech k bydlení a ostatním. Jiné absurdity ale vzniknou kvůli několika výjimkám ze sjednocené sazby DPH.
Zapomeňme na rohlíky, dalamánky, kornšpice a jiné běžné pekárenské výrobky. Zůstane jen chléb, protože jen tomu zůstane privilegium snížené sazby DPH. Výrobci se ovšem samozřejmě přizpůsobí poptávce, takže budeme kupovat chléb rohlíkový či houskový, čímž snad prodlouženým chapadlům daňových výběrčích unikneme. Podobné to bude s mlékem. Překvapeni budeme kreativitou potravinářských technologů při jejich snaze udržet výrobky ve snížené sazbě DPH. U leckterého výrobku bude ale možná stačit změna jeho názvu. Kefír tak třeba zmizí z jazyka českého a bude nahrazen výrazem kyselé mléko. Zakysaná smetana light bude přejmenována na kyselé mléko s přídavkem tuku. Jako houby po dešti mohou vznikat jogurtová a jiná mléka s přívlastkem.
U brambor – další výjimky ze sjednocené DPH - bude zřejmě rozhodujícím kritériem zařazení do nižší sazby stav opracovanosti. Zde se budou muset zřejmě technologové spojit s daňovými poradci, aby uvedli na trh brambory omyté a oloupané, ale z daňového hlediska neopracované. Věřím, že to dokážou, i když zmražené hranolky se do snížené DPH asi nevejdou. Podobně zelenina je slíbena k ponechání ve snížené sazbě jen tehdy, když nebude opracovaná. Zdá se tedy, že zeleninové saláty, jejichž obliba jakožto poledního menu mezi pracujícím lidem roste, se stanou luxusním zbožím. Rozdíl v sazbách DPH bude motivovat zaměstnance k tomu, aby si krátili polední pauzy sami krouháním zelí.
Největší záhadou z vyjmenovaných položek pro sníženou sazbu DPH jsou ryby. Zatímco u všech ostatních výjimek lze s trochou fantazie argumentovat, že se jedná o základní potraviny české populace, pro ryby toto platí tak akorát jednou v roce na vánoce. Že by bylo záměrem sociálních inženýrů cenovou pobídkou přeorientovat chutě českého konzumenta z vepřového na zdravější alternativu? Obávám se, že se takový záměr nesetká s pochopením. Trik s mlékem či chlebem zde také bude těžké okopírovat: vyšlechtění pro Čechy stravitelnějších, vepřových či hovězích ryb zřejmě není během na krátkou trať.
Jakkoliv se na svět plný absurdit někteří výrobci potravin těší, na jeho vznik bych si přece jen nevsadil. Výjimky by způsobily státu tolik těžko řešitelných situací, že třeba přesvědčí protagonisty z Věcí veřejných, aby s pragmatičností sobě vlastní včas vyměnili téma, na němž se již dost zviditelnili, za jiné. Představení nového zákona o dani z příjmů, k němuž zanedlouho dojde, dá kupříkladu příležitost oprášit vděčné téma stravenek. Ekonomicky sice rovněž nedávají valný smysl, ale jejich zachování aspoň nevyvolá potřebu armády nových daňových kontrolorů.
